Jedním z předpokladů úspěšné činnosti žďárského kláštera, který založil v roce 1252 Boček z Obřan, bylo budování klášterních hospodářských dvorců, tzv. grangií, roztroušených po celém kolonizovaném území. Grangie stály většinou opodál sídel poddaného lidu a pracovali na nich především konvrši – laičtí příslušníci klášterního společenství. Vedle těchto dvorců sídlili i různí řemeslníci, kteří vyráběli nezbytné předměty pro zemědělskou činnost na grangii. Z některých grangií se později vyvinuly dnešní vesnice.
Jedna taková grangie bývala i v místě dnešní obce Hlinné a vznikla brzy po kolonizaci zdejšího území klášterem, pravděpodobně již v průběhu 14. století. Podle historických pramenů má ale již tento hospodářský dvůr v roce 1420 v rukou vladyka Volimír z Hlinného. Pravděpodobně již v této době stála při dvoře osada Hlinné, jejíž jméno bylo odvozeno od povahy půdy v místě založení. Volimír získal v roce 1444 také podobný dvůr v sousední Řečici a pustou ves Mankov, která byla předtím založena mezi Řečicí a Bohdalcem. Volimír měl majetek v Hlinném asi dočasně prodán v manství, protože i když existují podrobné urbáře žďárského kláštera z 15. století s popisem klášterního majetku z let 1407, 1462 a 1483, objevuje se v nich Hlinné až v roce 1483. Tehdy zde bylo 13 poddaných. Od roku 1483 zůstává Hlinné trvale u žďárského kláštera a snáší s ním jeho osudy.
V roce 1667 dostala obec vlastní pečeť, ve znaku má trubku.
Od roku 1980 je Hlinné místní částí Nového Města na Moravě.
Geologické podloží katastru obce tvoří převážně pararuly. Jižně od obce sem zasahuje od Hodíškova pruh amfibolitů.
Obec Hlinné leží v semknutém protáhlém tvaru podél silnice z Nového Města na Moravě do Hodíškova v údolí Řečického potoka, který ji napříč protíná. Z křižovatky silnic asi 0,5 km severně od obce (600 m.n.m.) je dobrý rozhled po okolí.
Jihozápadně od obce býval velký rybník založený v roce 1513 žďárským opatem Vítem. Vytékal z něho Hlinský potok. Rybník byl na počátku tohoto století vypuštěn a přeměněn v pole – nyní Dvořákovy louky.
Hlinné bylo za druhé světové války také místem působení západního desantu TUNGSTEN. Ve službě Britského královského letectva padl v roce 1943 zdejší rodák seržant Karel Šimon.
Zdroj: „Novoměstsko“ turisticko vlastivědný průvodce obcemi a jejím okolím.
Vydalo: nakladatelství SURSUM v roce 1996
Autor knihy: Ing.Pavel Svoboda
Uveřejněno se souhlasem autora.