Město a úřad

Slavkovice

Samostatný web obce Slavkovice http://www.slavkovice-nmnm.cz/

Začátky historie obce jsou částečně spojeny s hradem Lichtenburkem (od 16. století nazývaný Lichnice), který byl postaven ve 13. století v západní části Železných hor nedaleko Ronova nad Doubravou. Tam sídlila tehdy jedna z větví Ronovců, páni Lichtenburka. V polovině 13. století byl jednou z nejvýznamnějších politických osobností v Čechách Smil z Lichtenburka. Prováděl rozsáhlou kolonizaci a rozvíjel hornickou činnost na území mezi řekami Doubravou a Sázavou. Jeho kolonizační činnost však sahala i na moravskou stranu.

Smilova manželka, Eliška z Křižanova, byla totiž sestra manželky zakladatele žďárského kláštera Bočka z Obřan. Náležela jí také část kolonizačního území, na kterém vznikal žďárský klášter. Na tomto jejím území pak byly Smilovým přičiněním založeny osady Radňovice, Jiříkovice a Slavkovice.

Eliška z Křižanova dala brzy nato ves Slavkovice jako léno purkrabímu na Lichtenburku Bohuslavovi. Purkrabí Bohuslav pak v roce 1264 se Smilovým svolením daroval Slavkovice žďárskému klášteru s podmínkou, že klášter dostane příjmy ze zmíněné vsi teprve po smrti Smila a jeho manželky.

Slavkovice patří mezi nejstarší obce na Novoměstsku. Název Slavkovic byl odvozen od osobního jména Slávek a souvisí patrně s purkrabím Bohuslavem. Vesnice již zůstala od roku 1264 trvale připojena k majetku žďárského cisterciáckého kláštera.

V roce 1667 dostaly Slavkovice pečeť, ve znaku mají tři klasy pšenice.

Do roku 1904 náležela ke Slavkovicím také osada Veselíčko, která vznikla koncem 18. století okolo vrchnostenského dvora z počátku 17. století. V roce 1905 se Veselíčko stalo samostatnou obcí. Od roku 1980 jsou Slavkovice částí Nového Města na Moravě.

Geologické podloží katastru obce tovří převážně ruly. Jižně od obce prochází ve směru SZ-JV pruh amfibolitů, SV od obce vystupuje masiv vyvřelé horniny, která tvoří přechod mezi žulou a syenitem.

Slavkovice jsou vesnicí bohatou na význačné osobnosti. V roce 1879 nastoupil do Slavkovic na učitelské místo spisovatel, překladatel a národní buditel Josef Koněrza (1858-1948). Koněrza prožil celý svůj aktivní život ve Slavkovicích. Stal se bojovníkem proti alkoholu, založil ve Slavkovicích Spolek proti pití kořalky a vydal spis „Pryč s kořalkou“. Propagoval ovocnářství, školkařství a včelařství. Působil v mnoha hospodářských a osvětových spolcích. Náplní jeho buditelské práce byla činnost spisovatelská, překladatelská a literárně kritická. Koněrza k nám uváděl Puškina, Gogola, Turgeněva, Tolstého a mnoho dalších. V roce 1948 byl pochován v Jamách u Žďáru n. Sáz.

Koněrza učil další dvě významné osobnosti. Především Oldřicha Blažíčka (1887-1953), akademického malíře a profesora kreslení na ČVUT v Praze. Blažíček se narodil ve Slavkovicích v chaloupce asi 300 m za kapličkou. Školní docházku zahájil ve Slavkovicích u Josefa Koněrzy, brzy se však Blažíčkovi stěhovali do Veselíčka, odtud na Dvořiště a pak do Rožné nad Pern. Blažíček se trvale zapsal do dějin české krajinomalby.

Dalším Koněrzovým žákem byl tvůrce dokonalé české knihy, mistr typograf Metod Kaláb (1885-1963). Pocházel z Veselíčka a chodil do obecné školy ve Slavkovicích.

U č.1 stojí kamenný pomník postavený v roce 1935 slavkovickému rodákovi, senátoru Karlu Sáblíkovi (1871-1932), který byl členem vídeňské říšské rady (1907), členem zemského sněmu (1911) a členem senátu (1920).

Slavkovice se v roce 1961 staly místem natáčení některých záběrů filmu „Malý Bobeš“.

Ve Slavkovicích bývala cihelna a na Slavkovickém potoku stávaly tři mlýny: horní, prostřední s pilou a dolní s olejnou. Dolní mlýn byl později přeměněn na škrobárnu.

V letech 1966 – 1970 se mezi Petrovicemi a Slavkovicemi těžila uranová ruda.

Východně od Slavkovic za silnicí k Novému Městu na Moravě je vrch Mařatka (615 m). Z bývalé skály již zůstaly jen zbytky, kámen byl odtěžen pravděpodobně při stavbě novoměstské nemocnice v letech 1938 – 1940.

Zdroj: „Novoměstsko“ turisticko vlastivědný průvodce obcemi a jejím okolím.
Vydalo: nakladatelství SURSUM v roce 1996
Autor knihy: Ing.Pavel Svoboda
Uveřejněno se souhlasem autora.

Hlášení závad

Webová aplikace Hlášení závad umožňuje občanům rychle a jednoduše upozornit na určitý problém v dané obci, městské části nebo ve vymezeném území. Občané se tak mohou aktivně podílet na zlepšení životního prostředí ve svém okolí. Na základě vložených informací je možné včas reagovat a nahlášený problém vyřešit. Z důvodu přehlednosti zůstávají ve veřejné části aplikace vyřešená Hlášení pouze po dobu 30 dnů.