Město a úřad

Studnice

Obec vznikla na kolonizačním území pánů z Medlova, předků pozdějšího významného rodu pánů z Pernštejna. Jejich prvním sídlem v oblasti byl hrad Kámen, zvaný později Zubštejn. Pravděpodobně ve 30. letech 14. století prodal Jimram z Kamene majetek náležející tehdy k hradu Kámen pánům z Boskovic. Samotný prodej byl zapsán až v roce 1348 do tehdy založených zemských desek v Brně. V odprodané části je mezi ostatními vesnicemi uvedena také ves Čtyři Studně. Ze souvislostí je patrné, že jde o Studnice.

Za pánů z Boskovic se centrem zdejší části jejich panství stal hrad Pyšolec. Od té doby Studnice sdílely osudy pyšoleckého panství, které podléhalo složitým majetkovým přesunům. Při jednom z nich, v roce 1384, je již obec uváděna pod nynějším jménem Studnice. Název tedy souvisí s výskytem studní v místě založení a je množného čísla.

V roce 1446 získal pyšolecké panství Jan z Pernštejna. Od té doby již vesnice zůstala u Pernštejnského panství a po jeho rozdělení na díly v roce 1500 se stala součástí tzv. novoměstsko-jimramovského dvojdílu a později samostatně se vyvíjejícího novoměstského panství.

V roce 1749 dostaly Studnice vlastní pečeť. Ve znaku mají studnu s rumpálem a okovem.

Studnice byly v obdobích 1850 – 1867 a 1960 – 1980 osadou obce Rokytno. Od roku 1980 jsou částí Nového Města na Moravě.

Geologické podloží katastru obce tvoří převážně ruly. V JZ polovině katastru je pronikají ve směru SZ-JV pruhy amfibolitů a krystalického vápence.

Studnice jsou nejvýše položenou obcí ve Žďárských vrších (784 m). Z okolí je pěkný rozhled. U příjezdové cesty do vesnice stojí tři stožáry vysokého napětí pro výzkum vlivu námrazy. Stožáry jsou důležitým orientačním bodem pro široké okolí.

Jižně od Studnic se rozprostírá údolí Kaňásky, které je pro svou krajinnou hodnotu navrhováno mezi chráněná území.

Asi 1 km na SSZ je samota Studnické Paseky, která byla založena v roce 1729. Nedaleko od Studnických Pasek vyčnívá nad lesem Pasecká skála (819 m), chráněná přírodní památka skládající se ze skalních útvarů Pecen, Pernštejn a Vyhlídka (vysoká 24 m). Z upravené vyhlídkové plošinky si zde lze dopřát téměř panoramatický pohled na celou ústřední část Žďárských vrchů. Výstup po modré značce od Podmedlovského mlýna na Paseckou skálu může sloužit jako terénní test zdatnosti.

Od 17. do 19. století se u Studnic těžila železná ruda pro vysoké pece na novoměstském panství. V roce 1818 je zde uváděn důl Michal. Od 17. století se zde také těžil vápenec. Vápenec se pálil ve studnických vápenkách až do 30. let tohoto století na pálené vápno, které se rozváželo po okolí pro stavební účely. Zdejší vápenec byl rovněž používán jako přísada do vsázky pro železářské vysoké pece novoměstského panství.

V krystalických vápencích byly v roce 1878 objeveny asi 50 m dlouhé chodby a jeskyně, 2 až 10 m vysoké, se slabou krápníkovou výzdobou (dnes nepřístupné). Stopy po dolování železné rudy jsou dosud patrny u cesty z Pohledce do Studnic (zelená značka) a stopy po dolování vápence u cesty z Maršovic do Studnic (žlutá značka).

Na Studnicích najdeme chalupy horáckého typu, roubené s lomenicí a žundry. V prvním statku v obci s letopočtem 1827 ve štítě se odehrával děj Karníkova románu „Soumrak rodu Jamborova“.

Na Studnicích se narodil a má zde pamětní desku básník a překladatel J.E. Nečas (1849-1919).

Studnice byly za druhé světové války místem působení mnoha odbojových skupin (R 3, CALCIUM, TUNGSTEN, PLATINUM-PEWTER, BAUXITE). Tyto skupiny nacházely všestrannou pomoc a podporu u Cyrila Musila (1907-1977), lyžařského reprezentanta a olympionika. Musilův statek (dnes s pamětní deskou) se stal důležitým centrem nekomunistického odboje. Cyril Musil byl však po válce v roce 1949 odsouzen na 20 let do vězení. Podařilo se mu z vězení uprchnout, dostal se do Kanady, kde žil až do konce svého života.

Je-li na Novoměstsku nedostatek sněhu, stávají se Studnice posledním útočištěm lyžařů, a to pro svou nadmořskou výšku a dobré lyžařské terény.

Zdroj: „Novoměstsko“ turisticko vlastivědný průvodce obcemi a jejím okolím.
Vydalo: nakladatelství SURSUM v roce 1996
Autor knihy: Ing.Pavel Svoboda
Uveřejněno se souhlasem autora.

Hlášení závad

Webová aplikace Hlášení závad umožňuje občanům rychle a jednoduše upozornit na určitý problém v dané obci, městské části nebo ve vymezeném území. Občané se tak mohou aktivně podílet na zlepšení životního prostředí ve svém okolí. Na základě vložených informací je možné včas reagovat a nahlášený problém vyřešit. Z důvodu přehlednosti zůstávají ve veřejné části aplikace vyřešená Hlášení pouze po dobu 30 dnů.