Petrovice

Když v roce 1252 založil Boček z Obřan žďárský klášter, dal mu část svého území a k tomu také právo na desátky z ostatního majetku ponechaného jeho dědicům. Sám Boček z Obřan založil do roku 1255 i dnešní Nové Město na Moravě, kde v okolí vlastnil také určité území. V roce 1312 vymřel rod z Obřan po meči a jeho majetek získal nejbližší příbuzný Jindřich z Lipé. Zdědil tedy i malé panství novoměstské.

Páni z Lipé založili v okolí Nového Města několik osad a mezi nimi také do roku 1397 Petrovice. Z roku 1397 je totiž první písemná zpráva o této vsi. Tehdy vznikl spor mezi novoměstským farářem Damiánem a žďárským klášterem o desátky z Petrovic. Z okolností vyplývá, že šlo o osadu založenou na novoměstském území. Spor byl vyřešen ve prospěch kláštera.

Petrovice tedy vznikly na území novoměstského panství s největší pravděpodobností až v 2. polovině 14. století a jejich jméno bylo odvozeno od osobního jména Petr. Petrovice již trvale u Nového Města zůstaly a nesly s ním jeho osudy.

Při některých dalších změnách majitelů novoměstského panství vzplály znovu spory o desátky z Petrovic. Stalo se tak v době od roku 1476 do roku 1491, kdy se Vilém z Pernštejna stal poručníkem mladého Jindřicha z Lipé, posledního majitele novoměstského panství z rodu z Lipé, a mezi lety 1591 – 1617 za majitele novoměstského panství Viléma Dubského z Třebomyslic. Oba tyto další spory o desátky z Petrovic byly opět rozhodnuty víceméně ve prospěch žďárského kláštera. Po zrušení kláštera v roce 1784 byl v roce 1787 proveden soupis klášterního majetku a v něm je znovu připomínána povinnost Petrovic odvádět tzv. obilný desátek žďárské vrchnosti.

V roce 1749 dostala obec vlastní pečeť, ve znaku má obilné pole mezi dvěma srpy obrácenými ven ostřím.

Od roku 1980 jsou Petrovice místní částí Nového Města na Moravě.

Geologické podloží katastru obce je tvořeno převážně rulami. JZ od obce probíhá ve směru SZ-JV pruh amfibolitu a erlanu a severně od obce pruh amfibolitu.

Petrovice leží v soustředěném tvaru na pravém břehu říčky Bobrůvky, která zde dříve tvořila hranici mezi majetkem klášterním (Nová Ves) a novoměstským (Petrovice). Obecní zvonička byla postavena na konci 19. století.

V Petrovicích je mlýn, který patřil k nejzámožnějším a nejvýznamnějším mlýnům v panství. První zmínka o něm je již z roku 1492. Mlýn je nyní mimo provoz a je památkově chráněný.

Pravdivost přísloví „když se dva perou, tak z toho má třetí užitek“ plně potvrzuje i spor Petrovic a Řečice o pastviska mezi obcemi z roku 1612. Tehdy v červnu přijel stav obhlédnout a rozsoudit i sám majitel novoměstského panství Vilém Dubský z Třebomyslic. Když zjistil, že ani jedna strana nemůže prokázat vlastnictví sporných pastvisek, prohlásil pastviska za majetek vrchnostenský a obci petrovické je pak pronajal za poplatek.

Podle údajů ze 17. století byla u Petrovic nalezena železná ruda. Písemné zprávy o její těžbě však chybějí. Těžilo se zde však jiné nerostné bohatství. Mezi Petrovicemi a Slavkovicemi těžily Uranové doly Dolní Rožínka v letech 1966 až 1970 uranovou rudu. Dodnes se ještě těží stavební kámen v rulovém lomu SV od obce.

Zdroj: „Novoměstsko“ turisticko vlastivědný průvodce obcemi a jejím okolím.
Vydalo: nakladatelství SURSUM v roce 1996
Autor knihy: Ing.Pavel Svoboda
Uveřejněno se souhlasem autora.